Farářovo okénko - září 2022

„A byl podzim. Zimy přibývalo a světla ubývalo…“, vybavuje se mi poměrně přesná definice aktuálních dnů z Karafiátových Broučků. Prší. A zas a znovu. K ránu teploty atakují téměř nulu. K dobré náladě to věru nepřidá. Těšil jsem se na babí léto a zatím nic moc.

Ještě že jsou ty plískanice příliš krátké na to, abych jen bručel a mračil se. Konec konců, letní tropy zamávaly s celou Evropou, a tak k tomu prožívanému rozmaru počasí připojuji šanci, že alespoň opět stoupnou hladiny spodních vod. Tomu umění nacházet i v tom, co se mi nelíbí kus něčeho dobrého, se učím celý život.

A kdo ví, třeba se ještě to slunce i s teplotami kolem dvaceti na pár dní vrátí. A kdyby ne, naděje bývá hlubšího charakteru než výkyvy naší nálady ovlivněné počasím. Přeji vám ji i povzbuzujícím citátem k zamyšlení, který jsem si kdysi odněkud opsal a už nevím odkud. Autorem by měl být starořecký filosof Kleanthés:

 

„Zapomněl jsem, kým chci být. Kým chci být bez ohledu na smysl života, bez ohledu na jeho nevstřícnost, bez ohledu na jeho marnivost a nicotnost. Je jedna jediná věc a ta je ze všeho nejdůležitější. Pokud ji v sobě pohřbíš, pohřbíš tím i všechno dobré v sobě. Přitom je to část tak křehká, že je velmi snadné ji zničit. V životě často stojíme na hraně a je snadné spadnout na špatnou stranu. Je to tvá jediná naděje, na ní všechno stojí, o ni se vše opírá a máš-li ji, pak nepotřebuješ nic jiného a můžeš klidně odejít s vědomím, že jsi jako člověk dosáhl té nejvyšší hodnoty.“

 

Mějte dobré dny.

 

Hynek Tkadleček, evangelický farář

(vyšlo ve Zpravodaji Obce Horní Dubenky - září 2022)