Horní Dubenky >farářovo okénko - září 2020
zobrazit menu Úvodní strana

Texty:

farářovo okénko - září 2020

Tuhle jsem četl radu od psychologa, že jestli si chcete skutečně odpočinout, tak si vezměte alespoň třítýdenní dovolenou v kuse. Teprve po této době začne odpočívat i vaše mysl. Má pravdu. Vyzkoušel jsem si to sám na sobě.

V době, kdy se ještě daly dny nevybrané dovolené převádět do dalšího roku, jsem takto „našetřil“ dva měsíce volna.

Farářoval jsem tehdy ve Volyni a celá sborová budova zároveň procházela rekonstrukcí. Ve sboru nás bylo málo, peněz jakbysmet, a tak nezbylo, abychom co šlo, prováděli svépomocí. Strkal jsem tenkrát nos úplně do všeho – radil se, studoval na internetu technologické postupy odvlhčení budovy, sanaci zdiva, no zkrátka úplný mistr všeho ve všem, co se stavebnictví týče. Častěji než bibli, jsem měl v ruce zednickou lžíci. No, přiznám, že jsem té stavební vášni docela propadl. U všeho jsem musel být a když se rozhodovalo o dalším postupu, jen nerad jsem se srovnával s tím, když nebylo po mém.

Když mi pak po odjezdu na tu dvouměsíční dovolenou řemeslníci volali do Regensburgu a ptali se, jak co mají udělat, bylo mi to skutečně po těch třech týdnech už docela jedno. Jako bych vystřízlivěl. Bratru kurátorovi jsem vzkázal, že ať to udělají, jak to udělají, já už do toho „vrtat“ nebudu. V té chvíli už pro mne byli důležitější sousedi napravo i nalevo. Víc mě zajímalo, které dětské hřiště s dětmi obsadíme zítra, jestli půjdu do sboru na ranní snídani otců s dětmi, kam se půjdeme koupat, kultura, výlety…

Prostě vás to místo, kde jste déle, než ty tři týdny, začne pohlcovat svým životem a problematikou; začnete se zajímat o lidi a dění kolem vás a nějakou „rekonstrukci“ kdesi daleko doma, pustíte z hlavy. U mě tomu tak bylo.

 

V souvislosti s tím mne napadá, že bych si potřeboval odpočinout od zmatku, který nám tu s návratem koronavirové epidemie vzniká. Je ho dost. Už v pradávném vyprávění o stavbě bábelské věže se dočteme o zmýlené v hledání ztraceného ráje. Se svou touhou po dosažení božského sídla byli tenkrát lidé vedle, jak ta jedle. Nakonec si přestali rozumět; když chtěl zedník cihlu, dostal prkno – no to by po chvíli naštvalo i největšího flegmatika.

 

Ani kůň si nebude vědět rady, když na něj bude kočí zároveň volat „čehý“ i „hot“ jen proto, že mu to kdosi poradil. Bohužel, tři týdny dovolené už nemám, ale volit půjdu.

 

Hynek Tkadleček, evangelický farář

 

(vyšlo ve Zpravodaji obce Horní Dubenky - září 2020)