farářovo okénko - srpen 2020

Zlom vaz,

mi přál tatínek, když jsem se, co by školák, loučil při odchodu z domova na nějaké to sportovní klání. I když jsem v tom zvláštním přání jednoznačně vnímal přejnost úspěchu, neubránil jsem se otázkám s ním spojeným. Komu mám lámat vaz, sobě, nebo druhým? A proč, když zlomení vazu bývá většinou smrtelné? Na to mi táta už odpověď nedal.

Až mnohem později jsem se dočetl zajímavého výkladu, který svými kořeny spočívá v pověrčivosti člověka. Napálit, přelstít čerta, o tom přece sní kdejaká pohádka. Nu, a jedna z možností, jak na to, spočívá v jednoduché radě: „Přej si opak toho, co chceš, a tak na toho pekelníka vyzraješ….“

A tak se kdesi kdysi stalo, že v milém a přátelském židovském pozdravu „hatzlacha bracha“, spojeného s přáním požehnání, pověrčivý němec zaslechl „Hals breche“, tedy doslova zlom krk, a řekl si: „Aha, aby vyzráli nad ďáblem, přejí si zlé a hlůpé čertisko jim naopak poslouží dobrým...“.

A tak se to údajně v té pověrčivosti přeneslo i do naší češtiny.

Biblický protivník, ďábel, odvěký pomluvač, lhář a otec lži, je narozdíl od těch pohádkových čertů pěkně vychytralý. Naopak. Je to on, kdo člověka obelstí a omámí svými řečmi a sliby o tom, že „budete jako bohové…,“ když poslechnete mne, dáte se do mých služeb a využijete mých nástrojů zla..., tedy pomluvy, lži, nenávisti a násilí. Dodnes mu to mnozí „baští“ a slouží mu. Ti moudřejší s obezřetně vyslovují: „Služ čertu, peklem se ti odmění.“

Hynek Tkadleček, evangelický farář

(vyšlo ve Zpravodaji obce Horní Dubenky - srpen 2020)