farářovo okénko - leden 2022

Motýl

 

 

Kteréhosi dne v říjnu minulého roku se u nás zčistajasna zabydlel motýl. V předsíni, v místnosti plné samých dveří a velkého věšáku s bundami, oblečením a kapsářem nejrozmanitějších zimních doplňků.

V prvních týdnech se nehnul. Seděl jak socha (nebo stál? já vlastně nevím, jestli motýli sedí, nebo stojí, ale říkáme o nich, že sedají na květ, ne?). Zkrátka, trčel nad dveřmi na pavlač jak kamera monitorující hlídaný prostor. Na bílé stěně se vyjímal zcela nepřehlédnutelně a den co den přitahoval můj zrak.

Už ani nevím, kdy jsem se o něm doma poprvé zmínil s otázkou, zdalipak o něm vědí…?

Věděli. Všichni. Jen si to dlouho, stejně jako já, nechávali pro sebe.

 

Rozhovor o novém nájemníkovi nám pomohl s jeho „adopcí“ a zejména s ochranou. Ta začala být nutná, neboť motýl (po týdnech setrvávání na jednom místě) se začal přemisťovat a své noční manévry někdy ukončoval v blízkosti míst, kde hrozilo jeho rozmačkání.

 

Nevím, jestli jeho pozdní vylíhnutí způsobilo, že místo několika – denního, či týdenního života s námi žije už víc, jak tři měsíce. Nevím ani také z čeho žije, když nelítá z květu na květ někde po rozkvetlé louce... (kdybych věřil na reinkarnaci, řekl bych, že je to ten nedávno zesnulý indický jogín, který léta nic nejedl ani nepil). Dokázal překvapit. To třeba, když jsme ho objevili s roztaženými křídly a mohli v něm identifikovat Babočku admirála. Také mne napadlo, z čeho vůbec žila ta housenka, kterou tam v podobě vajíčka zřejmě v létě zanesla otevřenými dveřmi motýlí máma? Nebo, že by sama housenka vyšplhala ze dvora po zdi až do patra? Konec konců, nohou na to měla dost.

 

Obyčejný motýl a dovedl nás zaměstnat tolika otázkami. Na Wikipedii nám vysvětlili, že výjimečný dlouhý motýlí život lze vysvětlit jeho hibernací.

 

Dnes je to třetí, nebo čtvrtý den, co našeho motýla nemůžeme najít. Zmizel. Možná mu byla už fakt zima a zalezl si někam mezi bundy a textílie, aby nás pošimral, až si ho s oblečením vezmeme na sebe a uslyšíme : „Neboj se, neztratil jsem se“.

 

Tak vám přeji, abyste se ani vy neztráceli v dnešním složitém světě, anebo se klidně ztrácejte v tom, co vás baví a druhým přináší radost.

 

 

Hynek Tkadleček, evangelický farář

(vyšlo ve Zpravodaji Obce Horní Dubenky - leden 2022)