Horní Dubenky >farářovo okénko - květen 2022
zobrazit menu Úvodní strana

Texty:

farářovo okénko - květen 2022

Draze milovaná Františko, dej Ti Pán Bůh dobrý den“ – těmito slovy začíná každý dopis mého pradědečka Antonína Babáčka. Ty dopisy jsou psány černým inkoustem, velmi krasopisně na menších čtyřstránkových tuhých kartičkách. Končí také všechny stejně: „Tvůj věrný milovník až do tmavého hrobu, Antonín.“ Dcera tohoto mého pradědečka - moje babička - ty dopisy opatrovala jako památku na svého tatínka. Narodila se v prosinci roku 1910. Na svého tatínka si moc nepamatovala. V jejích pěti letech narukoval na frontu v první světové válce. Jen říkávala, když z pole viděla projíždět vlak: „To je ta mašinka, co mi odvezla tatínka.“ Můj pradědeček padl v Itálii 28. června 1917.

Ne, nespletl jsem se. Vím, že jsme si teď na začátku května připomínali a slavili vysvobození a konec druhé světové války, spojený s obětí na životech vašich místních občanů. Ale, válka je blbec (jak řekl Jan Werich) všude tam, kde a kdykoli se odehrává. Těch míst, kde všude řádila a řádí, je nepředstavitelně hodně. A já jsem takto osobní proto, abychom si uvědomili, že ztráty na životech našich milých, přátel a známých se dotýkají každého z nás.

Vyprávěním si zpřítomňujeme ty, co už tu mezi námi nejsou. Vlastně se vypravujeme do světa jejich času, jejich událostí a životů. A oni nás svými příběhy života formují, utváří. Jan Skácel v básni „Mrtví“ řekne: „Stále jsou naši mrtví s námi a nikdy vlastně nejsme sami.“ A tak, i když jsme je třeba osobně ani neznali, poznáváme je i z těch vyprávění. Jsou s námi v našich srdcích a pomáhají nám v něm s našimi city, s naší vůlí i rozumem.

Není pochyb, že ve svých bližních - doma, v práci, v sousedství - máme co do činění s jedním z nejvýznamnějších snímačů našeho vlastního života. Odpověď na záhadu: Kdo vlastně jsem, je uložena mezi těmi druhými. Ten druhý mi pomáhá objevovat, co všechno ve mně ještě je. Čeho jsem, či nejsem schopen. Bývá to náročné, dokonce velmi náročné. Ale hluboce, hluboce lidské. To podstatné není v tom, co máme, ale jak se máme jeden k druhému. Moc vám přeji, aby vám v těch setkáních bylo dobře.

 

Hynek Tkadleček, evanelický farář

(vyšlo ve Zpravodaji Obce Horní Dubenky - květen 2022)