Horní Dubenky >farářovo okénko - květen 2020
zobrazit menu Úvodní strana

Texty:

farářovo okénko - květen 2020

Lukostřelba

 

Děti rostou jako z vody a nebývají jim malé jen kalhoty a boty. Náš Adam vyrostl i z luku. A tak jsem opět v e-shopu, protože cedrů u nás moc neroste ( a ten je pro luk nejlepší, o tom něco vím, protože to psal pan Seeton v Rolfovi zálesákovi). Vím, že by to zvládl i jasan, ale výmluva mé lenosti je založena na cedru). A tak hledám, srovnávám, klikám a čtu a čtu, až mne jeden prodejce ohromil. Neuvěřitelné, s jakou důsledností své luky nabízí. Uvedl mne do tajů laterality, což je přednostní užívání jednoho z párových orgánů.

Předpokládám, že i ty, milý čtenáři, máš jasno v tom, že pravák má šikovnější pravici a levák levici a že přeučování leváků na praváky patří do propadliště dějin (nemálo přeučovaných dětí odneslo tento „nápad“ poruchou při čtení a psaní, neboť řečové centrum souvisí s motorikou dominantní ruky).

Nevěděl jsem, že přednostní užívání párových orgánů se týká i oka. Víte, které vaše oko je dominantní a které podpůrné? Zjistíte to poměrně snadno: Natáhněte obě ruce před sebe a pomocí ukazováků a palců (jedna ruka hřbetem a druhá dlaní k sobě) utvořte okénko. A teď se podívejte tímto průhledem na nějaký konkrétní bod, vzdálený od vás několik metrů. Když zkusíte zavřít dominantní oko, průhled zdánlivě uskočí stranou. Když zavřete to druhé, neděje se téměř nic.

 

Celý život se vlastně díváme pouze jedním (dominantním) okem. To druhé slouží jen jako podpora pro vytvoření trojrozměrného obrazu. Pokud se spojení mezi zrakem a mozkem nevytvoří v dětství, bývají s tím později potíže. Možná znáte někoho, kdo nosil ve školce klapku na oku, protože zakrytím zdravého oka se může mozek „donutit“ vytvořit spojení i s okem, se kterým si odvykl „počítat“. To lze pouze v dětství. Někdy se také stává, že dominantní oko (třeba následkem nemoci), se opticky výrazně zhorší. Přeučit se, zejména ve vyšším věku na druhé oko, je velmi obtížné.

Ale zpátky k luku.

Výběr vidoucího oka je při lukostřelbě důležitější, než výběr ruky, která drží luk (druhá natahuje tětivu). JENŽE! Obvykle člověk neřeší dominanci svého oka, ale to, jak se mu luk dobře drží a teprve na ten úchop napasovává své oko. Logicky pak střelba zaměřená pomocným, podpůrným okem má své limity. Někteří na to časem přijdou a kvůli lepším výsledkům ve střelbě se chvíli potýkají s důsledky změny, kterou jim rozhodnutí přinese. Je logičtější (a v raném věku snad i snazší), přizpůsobit ruce oku, než obráceně. Jistě. Dá to práci, ale ve výsledku přesnost jejich střelby roste, protože cíl je jasně zřetelnější.

 

Podobně, jako nepřemýšlíme nad tím, jak držíme luk, držíme někdy ze zvyku to, co je pro nás výhodné na první dobrou. Myslet bolí, řekl kdysi kdosi významný. A tak si kolikrát nespočítáme, že lež má skutečně krátké nohy a přát si vzájemně to dobré, je pro nervovou soustavu blahodárnější, než se užírat závistí s vředy na dvanácterníku.

 

Každá krize, i ta koronavirová, v sobě nese šanci uchopit svůj luk (život) z jiné polohy, než z té, kterou utváří sobectví, doslova ucpanost sebou samým. „Všechen opravdový život je setkání“ tvrdí židovský myslitel Martin Mordechaj Buber. Čemu všemu dovolíme, aby se v nás setkalo s těmi druhými? A komu to dovolíme? Důvěra je krásná, bez ní se snad ani nedá žít. Ale bolí, je křehká. Přátel, kteří o vás všechno vědí a přesto vás mají rádi, míváme asi proto ve svých životech jen pár, jestli vůbec.

P.s.

Nový luk střílí skvěle a světe div se, není z Číny! A během tohoto psaní jsem se také ještě dočetl, že luk z tisu, má parametry k lukostřelbě snad ještě lepší, než cedr.

 

Hynek Tkadleček, evangelický farář

 

(vyšlo ve Zpravodaji obce Horní Dubenky - červen 2020)